Osmák degu (Octodon degus)

Je jihoamerický hlodavec, často chovaný jako domácí mazlíček.

Osmáci byli do Evropy a severní Ameriky přivezeni z Chile, kde žijí od západního pobřeží až po pohoří Andy. Původní důvod, proč byli ze své domoviny vyvezeni, bylo to, že se na nich v laboratořích zkoumala cukrovka (kvůli jejich špatné schopnosti strávit cukr). V Evropě jsou poměrně rozšíření, v Americe méně, což je zřejmě způsobeno tím, že už se tam dovážet nesmějí.

Je vzhledem i chováním tak napůl cesty mezi syslem a veverkou. Nesmírně živé a obratné zvířátko, které je pro udržování rovnováhy při skocích vybaveno ocáskem, zakončeným malou štětičkou. Ta mu slouží, podobně jako ještěrce, i k matení nepřítele. Na rozdíl od ještěrky však ocásek při amputaci dravcem již nedoroste. V žádném připadě nechytejte to zvířatko za ocásek - jelikož by mohl upadnout. V Chile obývá buše, ale vyskytuje se i v zahradách. Je aktivní ve dne i v noci a žije v koloniích. Ve volné přírodě se nedožívají vysokého věku, za to v zajetí se mohou doží až 11 let, obvykle však 5-10.

Srst má hnědočernou, na bříšku krémové barvy a kolem očí má světlejší kroužky. Má dlouhé vousy a poměrně velké uši. Přední nohy jsou delší než zadní a na každé mají 5 osrstěných prstů s drápky, které si často okusují, aby jim nepřerostly, takže není třeba jim je zastřihávat jako třeba pejskům. Zajímavostí je, že zuby osmáků mají nažloutlou až oranžovou barvu. Zuby osmákům zežloutnou pár týdnů po narození proto, že jedí čerstvé rostliny a chlorofyl z rostlin po reakci se slinama osmáků vytváří toto oranžové zbarvení. Proto je barva zubů také částečně závislá na složení stravy. Osmák má dlouhý ocásek, který tvoří jednu až dvě třetiny délky těla a je na konci opatřeným štětičkou chlupů. Při chůzi nosí osmáci ocásek hrdě zvednutý a při šplhání po větvích s ním mávají, jak vyrovnávají balanc.

Název osmáka vznikl z tvaru žvýkacích plošek jejich stoliček, které mají tvar osmičky. Chováním je zase podobné veverce, proto se osmákům říká také "chilská veverka".